Návrh struktury programů PROGRES byl vytvořen na základě průběžně nastavované koncepce podpory vědecké činnosti na FF UK, která byla rozvrhnuta ve Strategickém plánu FF UK (2015) a zobrazila se i v Dlouhodobém záměru FF UK na roky 2016—2020.
V souladu s ní pokrývá navrhovaná struktura programů jednak širokou tematickou škálu oborů a výzkumných oblastí pěstovaných na FF UK, zároveň je koncipována tak, aby přispívala k rozvoji výzkumu, který má charakter či potenciál „excelence“ a synergických efektů. Zohledněny byly také inovativní a často „rizikové“ mezioborové spolupráce, jak v rámci FF UK, tak celé univerzity.
Rozvržení programů navazuje tematicky na dosavadních 8 programů PRVOUK, které byly na FF UK řešeny, s tím, že se jejich obsah či zaměření upravuje v souladu s nejnovějšími trendy ve výzkumu a při zohlednění úspěchů a naopak slabších míst dosavadního bádání. S ohledem na to byl k dosavadním programům přidán ještě jeden mezioborový výzkum. Všechny programy jsou zajištěny špičkovými pracovníky v daných oblastech.
Filozofická fakulta UK
lingvistika, filologie
Doc. Petr Čermák, Doc. Tomáš Duběda, docent Mirjam Fried, PD Dr. phil. Markus Giger, Doc. Markéta Malá, Doc. Lucie Pultrová, Doc. Lucie Saicová Římalová, Doc. Radek Skarnitzl, Doc. Petr Zemánek
Program volně navazuje na PRVOUK P10 – Lingvistika (pojítkem je jak obsahová souvislost, tak participace některých řešitelů PRVOUKu), zároveň ale jeho hranice v mnoha ohledech překračuje a rozšiřuje: (i) tematicky je navrhovaný Progres bohatší, zaměřuje se na některé nové, dříve neřešené aspekty; (ii) je zřetelněji strukturován do jasně definovaných výzkumných oblastí, jež pomůže prohloubit mezioborovou spolupráci mezi akademiky z různých pracovišť FF UK; (iii) klade zásadní důraz na témata, která jsou stěžejní v moderní lingvistice (analýza spontánní řeči atd.). Navrhovaný program je také propojen s jednou z profilových oblastí UK, projektem Jazyk a lidská mysl: kde se berou naše dorozumívací schopnosti (hlavní řešitelka doc. M. Friedová). Obsahové pojítko představuje mj. zájem o proměnlivost jazyka a jazykových systémů a kognitivně orientované lingvistické teorie.
Jazyk je nezbytným prostředkem k získávání nového poznání, k interpretaci poznaného a k přenosu všeho, co každé společenství lidí sdílí a potřebuje sdělovat: společnou kulturu, společenskou praxi, informace, emoce, postoje atd. Je tudíž nejen užitečným nástrojem ve všem lidském konání, ale sám také nezastupitelným předmětem zkoumání, protože hlubší pochopení jeho podstaty nabízí vhled i do řady dalších aspektů lidské jedinečnosti a člověka jako kulturního subjektu. Protože je jazyk svébytnou kombinací kognitivní výbavy každého jedince a společenskou praxí podmíněného chování uživatelů jazyka ve verbální interakci, možnosti interdisciplinárního propojení jsou široké a lingvistika představuje přirozené pojítko mezi obory humanitními, společenskovědními a biologickými. Cílem projektu tak bude zastřešení těch fakultních oborů, které se k této základní charakteristice lingvistického výzkumu váží.
Program je rozčleněn do čtyř výzkumných oblastí, jejichž dílčí témata se však mohou do různé míry vzájemně kombinovat, ať už na základě jazykové příbuznosti, konkrétní roviny lingvistického popisu, specifického souboru jazykových jevů, na pozadí určitého teoretického modelu atd.: (1) synchronní analýza jazykových jevů v jazyce psaném i zejm. mluveném, (2) diachronní analýza jazykových jevů doložených v autentickém historickém materiálu, (3) zkoumání jazyka a jazyků z komparativní perspektivy a (4) zkoumání otázek spojených s osvojováním, vývojem, předáváním a rozpadem jazyka.
Schůze Rady Progresu Q10_12. 11. 2021
Schůze Rady Progresu Q10_21. 4. 2021
Q10 (Progres 4)_27. března 2019
Q10 (Progres 4)_7. prosince 2018
Q10 (Progres 4)_23. března 2018
Filozofická fakulta UK
psychologie, sociologie, demografie, pedagogika a školství, dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi, psychiatrie, sexuologie
Prof. Marek Blatný, Doc. Jiří Buriánek, Dr. Eva Dragomirecká, Doc. Ilona Gillernová, Prof. Vladimír Kebza, Doc. Josef Valenta, Dr. Jiří Vinopal
Cílem programu je studovat psychosociální aspekty adaptace člověka v jeho individuálním vývoji i v jeho vztahu k sociokulturnímu prostředí, jehož je součástí. Klíčové je interdisciplinární pojetí programu, které zahrnuje teoretické i empirické poznatky psychologické, andragogické, sociologické, pedagogické, sociokulturní a biomedicínské včetně řady relevantních subdisciplín. Studovány budou vývojové etapy člověka, skupin i společnosti, hlavní životní situace a jejich kontext v oblasti rodiny, školy, světa práce a seberealizace a rizikové a protektivní faktory tohoto vývoje.
Zkoumání adaptačních mechanismů subjektů (jednotlivců, skupin, organizací a institucí) se zaměří na studium adaptace životního stylu na měnící se podmínky v současných společnostech, stejně jako na proměny běžného světa aktérů. Obecně pak výzkum adaptace ve vztahu k sociokulturnímu prostředí i lidské mysli umožní porozumět faktorům podílejícím se na realizaci osobního potenciálu a uplatnění silných stránek osobnosti a vytvořit modely optimálního uspořádání těchto faktorů na různých úrovních obecnosti. Takto komplexně a multioborově pojaté studium aktivní adaptace jednotlivců i sociálních skupin v rámci celoživotního vývoje člověka, využívající kombinace kvantitativních i kvalitativních, nomotetických i idiografických postupů, zajistí programu pozici výjimečnosti mezi dalšími pracovišti v ČR, které zkoumají většinou jednotlivé dílčí otázky a problémy tohoto komplexního přístupu.
Program je zakotven ve Strategickém plánu 2015 FF UK a koresponduje zejména s tematickou osou 2, Společnost v pohybu, a odpovídá i prioritním osám v rámci OP VVV, zejména osám PO1 a PO2, Posilování kapacit pro kvalitní výzkum a Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj.
Filozofická fakulta UK
dějiny, archeologie, antropologie, etnologie, umění, architektura, kulturní dědictví
Prof. Martin Kovář, Prof. Marie Bláhová, Prof. Jan Klápště, Doc. Marie Koldinská, Doc. Markéta Křížová, Doc. Peter Pavúk, Doc. Michael Pullmann, Prof. Josef Opatrný, Prof. Ivan Šedivý
Navrhovaný program navazuje na předchozí program PRVOUK č. 12: „Historie v interdisciplinární perspektivě“. Zachovává jeho interdisciplinární charakter, ještě více však směřuje k mezinárodnímu rozměru výzkumu. Program je v úzkém vztahu k profilovému oboru („vlajkové lodi“) UK „Historie – transkontinentální studia: Evropa a/versus svět“.
Program vychází z premisy, že jako většina jevů současnosti mají i globální souvislosti a proměny současného světa své kořeny v minulosti. Masívní přesuny lidí i národů napříč i mezi kontinenty, přenosy informací nebo mezinárodní obchod na obrovské vzdálenosti, proměny podob státu pod tlakem politiky na globální úrovni se v různých podobách odehrávaly již dávno před námi. Buď nás dodnes přímo ovlivňují anebo po sobě alespoň zanechaly nesmazatelné stopy.
Cílem projektu je analyzovat historické proměny v podobách státu, společnosti, hospodářství i kultury a hlubší souvislosti, potřebné k porozumění dnešnímu globalizovanému světu. Bádání bude zkoumat různé procesy, které předznamenávají dnešní globální konstelace, i vztahy mezi jednotlivými dimenzemi lidského jednání – ve světě politiky, společenských vztahů, hospodářských procesů nebo kultury. Nejde přitom jen o mezinárodně pojaté bádání pro účely akademických diskusí; profitovat by z něj měla i širší veřejnost, příslušné instituce státu nebo různé segmenty občanské společnosti.
Výzkum propojí bádání o historii politiky, hospodářství a společnosti, aby nabídl odpovědi na aktuální otázky dnešního světa. Zaměří se na proměnu role národních států a procesy europeizace, na vztah centra a periferie v evropském i globálním rámci, otázky stabilizace a destabilizace politického, hospodářského a společenského řádu a historické diskontinuity, otázky občanské společnosti a transfer identit a myšlenek, proměny urbánní a agrární krajiny od středověku dodnes i reflexi minulosti v současném světě, aby upozornil na historické zdroje, z nichž vyrůstá náš svět.
Projekt předpokládá řešit následující nosná tematická pole:
