Návrh struktury programů PROGRES byl vytvořen na základě průběžně nastavované koncepce podpory vědecké činnosti na FF UK, která byla rozvrhnuta ve Strategickém plánu FF UK (2015) a zobrazila se i v Dlouhodobém záměru FF UK na roky 2016—2020.
V souladu s ní pokrývá navrhovaná struktura programů jednak širokou tematickou škálu oborů a výzkumných oblastí pěstovaných na FF UK, zároveň je koncipována tak, aby přispívala k rozvoji výzkumu, který má charakter či potenciál „excelence“ a synergických efektů. Zohledněny byly také inovativní a často „rizikové“ mezioborové spolupráce, jak v rámci FF UK, tak celé univerzity.
Rozvržení programů navazuje tematicky na dosavadních 8 programů PRVOUK, které byly na FF UK řešeny, s tím, že se jejich obsah či zaměření upravuje v souladu s nejnovějšími trendy ve výzkumu a při zohlednění úspěchů a naopak slabších míst dosavadního bádání. S ohledem na to byl k dosavadním programům přidán ještě jeden mezioborový výzkum. Všechny programy jsou zajištěny špičkovými pracovníky v daných oblastech.
Filozofická fakulta UK, Matematicko-fyzikální fakulta UK
filosofie a náboženství, umění, architektura, kulturní dědictví, písemnictví, mas-media, audiovize
Prof. Karel Thein, Doc. Eva Voldřichová-Beránková, Doc. Jakub Čapek, Doc. Radek Chlup, Doc. Vojtěch Kolman, Prof. Olga Lomová, Prof. Miroslav Petříček, Prof. Josef Vojvodík , Prof. Jaroslav Nešetřil, DrSc. (MFF UK)
Cílem programu je kritické přehodnocení pojmu racionality v celém spektru jeho významů zrozených především během osvícenství a v následujících dvou staletích. Skladba jednotlivých modulů odráží potřebu nově a důkladně promyslet osvícenský čili racionální projekt lidského života v jeho různých rozměrech: morálním, politickém, vědeckém i kulturním.
Metodologickým východiskem je současná koncepce racionality, jež opouští úzké pojetí rozumu jako striktního protipólu „iracionálních“ hnutí spjatých s emocionálním životem jedince i politickým životem společnosti. Tradiční, zhruba řečeno platónské pojetí rozumu, v němž stojí racionalita proti řadě vnějších protivníků, je pro náš program méně důležité než aktuální chápání racionality jako přirozeného sklonu lidského rozumu, který se tak promítá do různých oblastí lidské existence. Zejména kontinuita mezi úkony rozumu a emocemi, chápanými primárně jako hodnotové soudy, je důležitá pro způsob, jímž tento program propojuje tradiční oblasti filosofického tázání a logiky se zkoumáním role náboženství v moderním světě a zároveň s reflexí racionality, víry i emocí v literatuře a jiných oblastech zkušenosti, v nichž vystupuje do popředí lidská kreativita.
Ve vzájemně propojených zkoumáních, jimž odpovídají jednotlivé moduly programu, proto vycházíme z kantovského chápání racionality, která není jen polem deskriptivních soudů, ale patří k ní zásadní tendence lidského rozumu překračovat sám sebe. Předkládaná reflexe různých podob „krize“ racionality vychází právě od tohoto přirozeného sklonu, a tedy od uznání, že každá krize racionality patří k jejímu jádru a sama tvoří druhou stránkou lidské kreativity, jež je sama bez užívání rozumu nemyslitelná, což platí v téže míře na poli vědy i umění. Program, v němž se takto prolínají filosofie, religionistika, estetika a literární věda zaměřená na evropské i mimoevropské literatury, však zahrnuje i zkoumání formálnějších aspektů racionality, tradičně spojovaných s filosofií a logikou. I v tomto případě se ale soustředíme na hranici mezi formálním aspektem souzení, jenž je nezávislý na soudící osobě i širším kontextu (ideál algoritmu), a vždy konkrétní situací aplikace logických pravidel.
Program připomíná, že i toto téma je samo historicky podmíněné a jeho naléhavost výrazně vzrůstá během 20. století v politickém kontextu studené války, zejména s rostoucím důrazem na užití teorie her ve vojenské strategii a současně ekonomické teorii. Rovněž toto téma tedy přispívá k celkovému panoramatu racionality ve vědách o člověku, kterou se z jiných hledisek zabývaly již projekty, na které náš program navazuje.
Filozofická fakulta UK
písemnictví, masmédia, audiovize
Doc. Jan Wiendl, Prof. Petr Bílek, Doc. Ivan Klimeš, Doc. Ondřej Pilný, Prof. Martin Procházka
Program zkoumá – v návaznosti na dosavadní výzkumné cíle PRVOUKu 09 (Literatura a umění v mezikulturních souvislostech, P09) a v souladu s koncipovaným programem tzv. vlajkových lodí UK (Identity, kánony, populární kultura: srovnávací přístup) utváření moderních kulturních identit s důrazem na širokou škálu jevů od hlavních rysů velkých kulturních epoch – renesance, romantismu, modernismu a postmoderny – po vzájemné vztahy literatury a dalších umění, zejména divadla a filmu, včetně edičního zpracování klíčových pramenů zúčastněných oborů.
Program se zaměřuje zejména na performativní rysy kultury – tj. na to, jak kultura a umění (zejména slovesné, dramatické, filmové) aktivně utváří prostředí lidského života. Dokládá je na široké škále využití fikce, hry a vizuality v literatuře, divadle, filmu a výtvarném umění. Zkoumá zejména, jak v souvislosti s integrací evropského prostoru a sílící migrací dochází k zásadním změnám v pojetí kulturní identity. Podstatným výzkumným problémem tu je rovněž vztah orality a literality – proměn verbálních obrazů, kde dochází k aktuálnímu posunu v zacílení literárněvědných přístupů na širší materiál než na výlučně vysokou literaturu.
Centrem zájmu bude rovněž výzkum podob kulturní, mentální a geografické diskontinuity zobrazující se v dějinách novověkých literatur a kultur, s důrazem na komparaci klíčových jevů a vývojových trendů v anglofonních zemích a středoevropské oblasti.
Nedílnou součástí programu bude rovněž podpora a rozvoj postupů a prostředků spojených s praktickou oblastí edičního zpracování literatury a překladu. Tato složka výzkumného programu se bude zabývat problematikou formování národní a kulturní identity moderní české a šíře i evropské společnosti a bude rozvíjena v souladu s jednotlivými výzkumnými specifikacemi programu. Soustředí se na realizaci překladů (zejména z anglofonního prostoru) a prezentaci kritických pramenů k dějinám české i evropské literatury.
Filozofická fakulta UK
filosofie a náboženství; dějiny; archeologie, antropologie, etnologie; jazykověda; písemnictví, masmédia, audiovize; umění, architektura, kulturní dědictví
dr. Martin Bažil, prof. Lenka Bobková, doc. Daniel Boušek, prof. Jan Čermák, doc. Lucie Doležalová, doc. David Eben, dr. Tomáš Klír, prof. Martin Nejedlý, doc. Michaela Ottová, prof. Hana Pátková, dr. Jiří Starý
Centrum pro studium středověku je otevřenou platformou, která se zaměřuje na interdisciplinární přístupy ve studiích středověku. Plán činnosti Centra v rámci programu Progres je strukturován volně tak, aby umožnil účinnou spolupráci specialistů z různých oborů (a to především bohemistické, latinské, staroseverské, anglické, německé, hebraistické a arabistické medievistiky, hudební vědy, dějin umění, historie, pomocných věd historických, religionistiky a archeologie). Hlavními cíli programu jsou zejména zintenzivnění spolupráce mezi obory a pracovníky, kteří na poli středověkých studií v rámci FF UK pracují, výrazné zapojení doktorandů, internacionalizace medievistického výzkumu a výuky na FF UK i UK a institucionalizované posílení odborného zájmu o problematiku středověku mezi studenty FF UK nabídkou specializovaných seminářů a propagací společně pořádaných jednorázových vědeckých akcí otevřených odborné veřejnosti.
Strategicky a výzkumně tak půjde o posílení badatelských i organizačních vazeb mezi pracovníky na poli studia středověku, kteří ač nesporně patří ke špičkovým badatelům a pedagogům oboru v celé České republice, nemohli dosud z různých důvodů s prospěchem využívat organizačně stmelené, kolegiální, mezinárodně integrované a na aktuální výzvy současného akademického světa pružně reagující platformy, která vyvíjí soustavnou činnost v podobě výzkumných projektů domácích (ve spolupráci jednotlivců, ústavů i kateder v rámci FF UK a ve spolupráci externí) i projektů zahraničních, která synergicky sjednocuje lidský a badatelský potenciál (postdoci, externí spolupráce) a která sdílí strategické informace, vědecké poznatky a péči o studenty ve všech typech studia s důrazem na studium doktorské.
V rámci CSS vzniknou tři tematické platformy: „Sousedství“, „Materiální text“ a „Neporozumění“. Kromě tradičních výstupů (monografie, studie v periodicích, výstavy atd.) se program zaměří na vytváření edic a komentovaných překladů středověkých děl. Bude strategicky rozvíjena mezinárodní spolupráce a připravovány nové mezinárodní projekty. Vznikne rovněž společný medievistický doktorandský seminář. Program pamatuje rovněž na soustavné pěstování prudce se rozvíjejícího a badatelsky i pedagogicky nesmírně produktivního oboru digital humanities, jenž je do medievistického výzkumu a výuky na FF UK doposud zapojen pouze v malé míře.
