Anotace

Zájem výzkumné skupiny by se měl soustředit na pochopení různých forem kulturního transferu, synkreze a transformace v raně moderní a moderní době, kulturního transferu a synkreze stejně jako vnímání jinakosti v mezikulturní komunikaci jak v rámci Evropy, tak v globálním kontextu. Motivací je pochopení některých aktuálních problémů, vzešlých právě ze zintenzivnění kontaktu mezi příslušníky různých „ras“, kultur, jazyků a náboženství, i pocitu ohrožení Evropy tímto kontaktem. Pracovní metodou skupiny budou především diskuse, semináře a kolokvia, zahrnující i studenty magisterského a doktorského studia napříč různými obory.

Popis

Motivací pro ustavení výzkumné skupiny se stalo přesvědčení, že humanitní a sociálněvědné bádání je klíčové pro řešení, event. předcházení aktuálním celospolečenským problémům, a zároveň z vědomí, že současný svět se vyznačuje mimořádnou intenzitou mezikulturní interakce, nepřímé (zprostředkované médii) i přímé, vzhledem k migracím všeho druhu, a z ní plynoucích transformací lokálních, regionálních a nadnárodních kultur a životních stylů. Zatímco v 16.-19. století Evropa řídila své pronikání na ostatní kontinenty a šíření vlastní kultury a v evropském prostoru formulovaný obraz světa zdůrazňoval její civilizační a intelektuální nadřazenost, v současnosti se ocitá pod tlakem přicházejícím zvenčí. Často je proto formulována obava z ohrožení Evropy/západního světa v důsledku narůstajících kontaktů s jinými kulturami, rasami či náboženstvími. Našim východiskem je však přesvědčení, že takové interakce, transfery a převrstvování, téměř vždy zasahující všechny účastnické kultury a společnosti (byť ne nutně v ekvivalentní míře), jsou integrální součástí lidských dějin.

Cílem výzkumné skupiny je proto přispět k pochopení fenoménů mezikulturního soužití a kulturního setkání a transferu v jeho komplexnosti, včetně jeho měnící se dynamiky, stejně jako k uvědomění si významu konstruovaných obrazů „jiného“, pozitivních či negativních. Konkrétně půjde na jedné straně o analýzu případových studií setkání, střetů a konfliktů a jejich řešení v dílčích časových a prostorových segmentech a na druhé straně o jejich zasazení do širšího, dlouhodobého kontextu, s cílem nalézt v rozmanitosti styčné body. Interakce v našem projektu zahrnuje celou škálu vzájemného působení dvou či více společností, od porozumění druhému, přes dialog, sdílení či transfer myšlenek, ideologií, lidí i zboží, až po neporozumění a spor a odmítání impulzů přicházejících „zvenčí“. Zvláštní pozornost bude věnována fenoménu orientalismu v nejširším slova smyslu, tj. nejen ve vztahu Evropy k Asii, ale obecně v podobě diskursu posilujícího nerovné mocenské vztahy evropského a mimoevropského světa, i diskusím o postkolonialismu a jeho vlivu na původní koloniální národy a západní svět jako takový. Pokusíme se také o komplexní uchopení problematiky „provincializace“ jak ve smyslu vztahu části k celku (místo Evropy ve světě), tak vztahu celku k částem (posilování regionálního sebeuvědomování uvnitř evropského prostoru).

Ve snaze porozumět dlouhodobým procesům souvisejícím s interakcí různých kulturních a politických celků vyvstává také téma vztahu centra a periferie (či spíše center a periferií, protože v různých areálových a historických souvislostech se vynořují různé konstelace center a periferií). Zkoumání tématu interakce zohlední úlohu jazyka jako základního nástroje komunikace, včetně tématu kulturního překladu (ve smyslu transferu), a role médií – od tradičních forem předávání informací prostřednictvím orální a psané kultury, až po nová média současnosti uplatňující svůj vliv daleko za hranicemi civilizace, která je vynalezla. Pozornost bude věnována i tématům kulturní synkreze, akulturace a transkulturace.

Specifickým úkolem je pak pochopení dopadů procesů kulturních transferů v oblasti střední a východní Evropy a konkrétně pak českých zemí. Na první pohled zůstával tento region dlouhodobě stranou koloniální expanze i jejích důsledků, i zde se nicméně projevily dopady interakce s jinakostí, přímé i nepřímé, a to v různých oblastech materiální stejně jako duchovní kultury. I v českém prostředí se také formovaly stereotypní představy o „jiných“, které lze s jistou schematizací zařadit pod hlavičku orientalismu. Snahou bude zapracovat vývoj českého myšlení a kultury do evropského a světového kontextu a zároveň ukázat jistou specifiku obrazů mimoevropských společností v českém prostředí, jak v porovnání se západoevropskými (především koloniálními) státy, tak i s jinými společnostmi na okraji Evropy.

Fungování výzkumné skupiny

Místem nejintenzivnějšího setkávání by měl být doktorandský seminář (v první fázi společný seminář studentů oborů Kultura Asie a Afriky a Iberoamerikanistika). Cílem semináře je 1. umožnit doktorandům seznámit se s metodologiemi a koncepty pro studium mimoevropského prostoru mimo úzký okruh jejich zájmů i s tématy zpracovávanými jejich kolegy; 2. umožnit členům pracovní skupiny, případně zahraničním i domácím hostům, prezentovat dílčí problémy svých aktuálních výzkumů. Předpokládaná periodicita semináře je jednou/dvakrát měsíčně, setkávání bude probíhat na půdě Ústavu Dálného východu. Předpokládá se, že každý z členů výzkumné skupiny se přibližně jednou ročně ujme vedení semináře, včetně výběru četby, případně přizvání hostů.

Z tohoto setkávání by měly vykrystalizovat sdílené zájmy a témata, které by se pak na základě komunikace na individuální bázi promítly do přípravy společných projektů (granty podávané ke GAČR, Primus atd.), případně společných odborných studií a kolektivních monografií. Předpokládá se i zapojení členů pracovní skupiny do akcí a projektů organizovaných jinými skupinami ISSR (např. skupina „Tradice a modernita na švech kultur“ – kolokvium Brasil Plural, připravované na 29. 5. 2017). První výsledky spolupráce prezentuje výzkumná skupina na konferenci Institutu pro studium strategických regionů v prosinci 2017 v Praze. Především je ale cílem přenášení zkušeností z práce skupiny do běžné výuky garantované jejími členy, od úrovně bakalářské po doktorandskou.