Badatelské týmy

Hegel v interdisciplinární perspektivě

Výzkumná skupina „Hegel v interdisciplinární perspektivě“ má přispět k porozumění toho, co pro mysl, ale i společenské neboli – v Hegelově slovníku – „objektivní duchovní“ struktury znamená vývoj a dějinnost. Cílem projektu je docílit porozumění principu dějinnost zaprvé v Hegelově filosofii samé, zadruhé v disciplínách, které byly Hegelovým dílem zásadně ovlivněny (např. estetika či dějepisectví) anebo které byly v Hegelově díle dokonce založeny (jako např. filosofie náboženství, ale dle Jürgena Habermase i sociologie), a zatřetí se zaměříme na to, jak působí hegeliánská myšlenka vývoje a dějinnosti v současných disciplínách. Zprvu se budeme zabývat především čtyřmi oblastmi: filosofií náboženství, filosofií práva, estetikou a matematikou. Budeme usilovat o sestavení dostatečně stabilního týmu kmenových badatelů, který osloví zahraniční specialisty a následně bude žádat o podporu bilaterálních badatelských projektů. K zahraničím spolupracovníkům patří např. Ch. Krijnen nebo P. Stekeler-Weithofer.

Mottem výzkumné skupiny je výrok z Hegelových Základů filosofie práva: „Co se týká individua, je beztak každé synem své doby; tak je také filosofie svou dobou uchopenou v myšlenkách.“ Hegel zde zpochybňuje sklon chápat lidské poznání jako zaměřené k mimolidské nebo zásvětní skutečnosti povznesené na jevy. Takovými zásvětními skutečnostmi přitom nejsou jen náboženské představy, ale rovněž např. matematické struktury, které považujeme za podstatu fyzických fenoménů, geny, které máme za „pravdu“ našeho jednání, nebo třeba dějinné události, které považujeme za nezávislé na jejich popisu. Hegel místo toho tvrdí, že reflexe daných skutečností je součástí jejich povahy. Dynamika, jíž se vyznačuje subjekt, tak vstupuje do přirozenosti objektu. Jakmile však konkrétní pojetí jednou promění objekt, proměňuje se samo vědění: Poznání mění svět, čímž se stává – doslova – bezpředmětné.

Hegel tak vpravuje pohyb myšlení do pojmů, které tradičně byly a které jsou dosud převážně  chápány jako věčné a stabilní. Oblast jevů i skutečnost „za“ jevy „oživuje“ a spojuje jedna a táž dynamika, kterou Hegel nazývá pojmem „dialektika“. Právě toto dialektické pouto zakládá idealistické tvrzení o jednotě bytí, tj. i bezprostřední skutečnosti, a myšlení. Předmětem filosofického bádání se tím stávají nové fenomény, např. politické události jako Francouzská revoluce, společenské převraty jako vznikající tržní ekonomika nebo významná umělecká díla jako Goethův Faust nebo Schillerovi Loupežníci. Idealistické východisko tak ovlivňuje, nebo dokonce zakládá moderní oblasti bádání jako sociologii, religionistiku, estetiku či dějepisectví. V tomto smyslu je třeba zdůraznit, že otevření otázky dějinnosti v kontextu jednotlivých disciplín není motivováno jen nezpochybnitelným Hegelovým vlivem, ale zároveň skutečností, že sám Hegel předložil v podobě svého filosofického systému určitý model interdisciplinarity: s tématem Hegel v interdisciplinární perspektivě tak bytostně souvisí i otázka interdisciplinární perspektivy v Hegelovi a její relevantnosti pro současné diskuse o povaze interdisciplinarity.

Výroční zprávy:

VZ 2017_Výzkumná skupina Hegel v interdisciplinární perspektivě

Personální obsazení

Stěžejní badatelé

Doc. PhDr. Eva Beránková, Ph.D.
Garant
Dr. Phil. habil Jindřich Karásek, Dr.
Garant
Doc. Phdr. Vojtěch Kolman, PhD.
Garant
Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D.
Vedoucí týmu
Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D
Členka týmu
Mgr. Matěj Cíbik, Ph.D
Člen týmu

Další členové týmu

Zahraniční spolupracovníci:

Prof. Dr. Christian Krijnen
Prof. Dr. Pirmin Stekeler-Weithofer

Kontaktní osoba

Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D.