Institut pro studium strategických regionů UK

Návrh struktury programů PROGRES za FF UK.

PROGRES

Návrh struktury programů PROGRES byl vytvořen na základě průběžně nastavované koncepce podpory vědecké činnosti na FF UK, která byla rozvrhnuta ve Strategickém plánu FF UK (2015) a zobrazila se i v Dlouhodobém záměru FF UK na roky 2016—2020.

V souladu s ní pokrývá navrhovaná struktura programů jednak širokou tematickou škálu oborů a výzkumných oblastí pěstovaných na FF UK, zároveň je koncipována tak, aby přispívala k rozvoji výzkumu, který má charakter či potenciál „excelence“ a synergických efektů. Zohledněny byly také inovativní a často „rizikové“ mezioborové spolupráce, jak v rámci FF UK, tak celé univerzity.

Rozvržení programů navazuje tematicky na dosavadních 8 programů PRVOUK, které byly na FF UK řešeny, s tím, že se jejich obsah či zaměření upravuje v souladu s nejnovějšími trendy ve výzkumu a při zohlednění úspěchů a naopak slabších míst dosavadního bádání. S ohledem na to byl k dosavadním programům přidán ještě jeden mezioborový výzkum. Všechny programy jsou zajištěny špičkovými pracovníky v daných oblastech.

  • 1. Místa střetávání: Strategické regiony mezi Evropou, Severní Afrikou a Asií (doc. Daniel Berounský, strategické regiony)

    Popis projektu v PDF

    Fakulty a vysokoškolské ústavy UK, na kterých je program uskutečňován:

    Filozofická fakulta UK

    Vědní oblasti:

    filozofie a náboženství, dějiny, archeologie, antropologie, etnologie, politologie a politické vědy, jazykověda, písemnictví, mas-media, audiovize

    Rada programu:

    Doc. Daniel Berounský, Doc. Markus Giger, Doc. Marek Jakoubek, Prof. Olga Lomová, Doc. Jitka Malečková, Doc. Pavel Sládek

    Další klíčoví účastníci programu:

    • Dr. Jiří Hudeček
    • Doc. Miriam Löwensteinová
    • Doc. Jan Sýkora
    • Doc. PhDr. Daniel Boušek
    • Prof. PhDr. Eduard Gombár
    • Dr. Pavel Ťupek
    • Dr. Josef Ženka
    • Dr. Milan Žonca
    • Dr. Michaela Budiman
    • Dr. Martin Hříbek
    • Dr. Veronika Kapišovská
    • Dr. Alena Oberfalzerová
    • Dr. Zuzana Vokurková
    • Dr. Veronika Zikmundová
    • Dr. Hanuš Nykl
    • Dr. Marek Příhoda
    • Dr. Pavel Štol
    • Dr. Stanislav Tumis
    • Prof. Hana Gladková
    • Doc. Alenka Jensterle-Doležalová
    • Dr. Petr Janeček
    • Dr. Petra Lupták Burzová
    • Dr. Barbora Půtová
    • Dr. Karel Šima
    • Dr. Pavel Barša
    • Dr. Ondřej Slačálek
    • Dr. Helena Sadílková

    Stručná anotace programu:

    Navrhovaný program Místa střetávání: Strategické regiony mezi Evropou, severní Afrikou a Asií navazuje na obecně formulovaný program P-08 Orientalistika a odráží se od něj směrem k tematicky více vyhraněným oblastem výzkumu. Využívá synergie dané přítomností akreditovaných oborů zahrnujících studium celé studované oblasti od východní a jihovýchodní Evropy až po Dálný východ v míře, jaká nemá v ČR obdoby.

    Projekt vychází z dynamiky vztahů v současném světě, již charakterizuje změna poměru sil mezi tradičními centry a periferiemi. Tyto vztahy nesleduje z globální perspektivy, jak je běžné, ale zaměřuje se na dialog mezi konkrétními aktéry, respektive asymetričnost tohoto dialogu nebo jeho případnou absenci. Nemá jedno geografické zaměření, protože místa střetávání (ve smyslu setkávání odlišného) a potenciálních konfliktů mohou být různá, dokonce i zcela virtuální (sociální sítě), takže zahrnuje „strategické oblasti“ (severní Afrika a Blízký východ, Čína, Indie, centrální a jihovýchodní Asie, východní a jihovýchodní Evropa), ale i soužití různých kultur (majorit a minorit) v Evropě a vzájemné pohledy mimoevropských společností (např. Japonsko-Čína, Čína-Tibet, Izrael-Palestina).

    Společným cílem projektu je pomoci pochopit společnosti (civilizace, komunity, menšiny), které se od „nás“ odlišují, i to, jak nás (i sebe navzájem) tyto společností vidí, ať již v historických a současných vztazích, komunikaci, umělecké představivosti nebo – v případě změn místa – v procesu migrace, včetně současného přílivu uprchlíků do Evropy. Projekt zároveň sleduje limity porozumění a neúspěchy v dialogu, včetně jejich příčin a příkladů řešení vzniklých konfliktů. Přitom přispívá i k pochopení naší vlastní identity a jejích nově se tvořících paradigmat, ať už české nebo „evropské“, a tolik diskutovaných „hodnot“, na nichž je – nebo sama sebe vidí, že je – založena.

    Program sleduje tři základní osy, jež charakterizují základní mody deskriptivního a analyticky-porozumivého vztahování se ke kulturám relevantních regionů:

    1. Porozumění „jinému“ změnou perspektivy
    Přijetí perspektivy „druhého“, zaujetí pohledu „zevnitř“, je jedním z předpokladů rozbití předsudků, zkreslujících a odcizujících hodnotících postojů k jiné kultuře. Tématem je i analýza problému sebeidentifikace ve vztahu k širším rámcům.

    2. Překračování hranic: kultury v kontaktu
    Druhá rovina výzkumu se soustřeďuje na lidi a kultury v jejich pohybu, bere v úvahu mezikulturní kontakt a také migrace idejí. Opuštění původního habitatu nutí jedince či skupiny k přehodnocování jejich původní identity. Mezi nově se ustavujícími komunitami a jejich novým prostředím probíhají komplikované negociace.

    3. Konstrukce hranic: strategie a místa
    Program usiluje o postižení možností koexistence kultur studiem „jiného“ o sobě (osa 1), analyzuje způsoby negociace, jež umožňovaly a umožňují koexistenci kultur, aniž by se a priori předjímal její charakter a odhaluje důvody vzájemných neporozumění (osa 2). Třetí osa zkoumá případy zhacené komunikace a neúspěšného řešení tenzí, vyúsťující v konflikt.

  • 2. Komplexita a resilience. Staroegyptská civilizace v multidisciplinární a mezikulturní perspektivě (prof. Miroslav Bárta, archeologie)

    Popis projektu v PDF

    Fakulty a vysokoškolské ústavy UK, na kterých je program uskutečňován:

    Filozofická fakulta UK

    Vědní oblasti:

    dějiny, archeologie, jazykověda, filozofie a náboženství

    Rada programu:

    Prof. Miroslav Bárta, Prof. Ladislav Bareš, Doc. Jiří Janák, Dr. Renata Landgráfová, Doc. Hana Vymazalová

    Další klíčoví účastníci programu:

    • Dr. Filip Coppens
    • Doc. Jaromír Krejčí
    • Doc. Jana Mynářová
    • Prof. Břetislav Vachala

    Stručná anotace programu:

    Tento návrh projektu Progres vychází z předchozího programu Prvouk řešeném na Českém egyptologickém ústavu FF UK a dále jej rozvíjí a významně obohacuje o nové aspekty výzkumu. Projekt se geograficky soustředí na oblast severovýchodní Afriky (dnešní území států Egypt a Súdán) s přesahy do okolních oblastí na území Afriky a Asie. Časově se jedná o rozmezí let 6 000 př. Kr. až 640 po. Kr.

    Jeho základ představují tři pilíře činnosti: 1. analytická činnost na pražském pracovišti a výchova mladých badatelů, 2. základní výzkum na archeologických koncesích v Egyptě a Súdánu a program ochrany památek a 3. intenzivní mezioborová spolupráce jak v oblasti teorie, tak i praktického bádání, zahrnující četné společenskovědní, přírodovědné i technické obory.

    V tomto obecném zaměření se chceme detailně zabývat zejména procesy vedoucími k vzestupu a pádu jednotlivých společenských útvarů, jakými byly především Stará, Střední a Nová říše, Pozdní doba, řecko-římský Egypt nebo kultura kermská a merojská. To, jakým způsobem tyto celky vznikaly, dosahovaly svého vývojového maxima a následně upadaly, jsou fenomény, které jsou obecně i v mezinárodním kontextu zatím stále velmi málo prozkoumané. Schopnost resilience společenských systémů, jejich schopnost vyrovnávat se s měnící se vnitřní dynamikou vývoje a vnějšími kritickými faktory, představují předmět zkoumání, který je velmi perspektivní i z hlediska komparací civilizací.

    Jedním z úkolů projektu bude analyzovat, co a jak se proměňuje v jednotlivých podsystémech a jakým způsobem se mění jejich komplexita. Naším zásadním cílem bude také zkoumat, jakým způsobem lze komplexitu jednotlivých podsystémů charakterizovat a uchopit (ať již půjde o artefaktuální kulturu, náboženství, ekonomiku, státní administrativu, sociální rozvrstvení apod.)

    V rámci praktických projektů na archeologických koncesích v Egyptě a Súdánu, zejména pak v Abúsíru, se budeme zaměřovat na takové dílčí projekty, jejichž specifická orientace umožní lépe zdokumentovat fenomény, které tyto zkoumané procesy uvádějí do pohybu. Půjde zejména o mnohooborové zkoumání funerálních a sídlištních objektů, písemných pramenů, architektury a tzv. ekofaktů. Dlouhodobá činnost archeologických expedic v Egyptě a Súdánu je kromě samotného výzkumu zaměřena také na restaurování a konzervování památek na zkoumaných lokalitách, jejich ochranu, site-management a uchování světového kulturního dědictví pro budoucí generace.

  • 3. Český národní korpus—rozvoj metod korpusové lingvistiky (doc. Václav Cvrček, korpusová lingvistika)

    Popis projektu v PDF

    Fakulty a vysokoškolské ústavy UK, na kterých je program uskutečňován:

    Filozofická fakulta UK

    Vědní oblasti:

    jazykověda, korpusová, komputační a kvantitativní lingvistika

    Rada programu:

    Doc. Václav Cvrček,
    Prof. Karel Kučera,
    Doc. Vladimír Petkevič,
    Dr. Michal Křen, Dr. Anna Čermáková

    Stručná anotace programu:

    Program Český národní korpus navazuje na stejnojmenný program PRVOUK P11, který se zaměřoval na rozvoj a popularizaci korpusového přístupu při zkoumání jazyka a komunikace. Český národní korpus (ČNK) funguje od roku 2012 jako národní výzkumná infrastruktura financovaná MŠMT (LM2015044), jejíž náplní je sběr, zpracování a zpřístupňování rozsáhlých jazykových dat pro jazykově orientovaný empirický výzkum v oblasti společenských a humanitních věd. Podpora z programu Progres by měla sloužit jako komplementární zdroj prostředků pro projekt ČNK, které umožní vedle infrastrukturní činnosti financovat i stěžejní aktivity vědeckého charakteru, které nelze hradit z dotace pro výzkumnou infrastrukturu, ačkoli jsou pro její rozvoj a úspěšnost klíčové.

    Základní výzkumnou orientací programu by měla být metodologie využívání korpusu zejm. v oblastech gramatického popisu češtiny, korpusové lexikologie a lexikografie, korpusové analýzy diskurzu, diachronního a kontrastivního výzkumu.

    Zápisy ze schůzí Rady programu:

    28. března 2017