Centrum pro studium člověka a společnosti

Návrh struktury programů PROGRES za FF UK.

PROGRES

Návrh struktury programů PROGRES byl vytvořen na základě průběžně nastavované koncepce podpory vědecké činnosti na FF UK, která byla rozvrhnuta ve Strategickém plánu FF UK (2015) a zobrazila se i v Dlouhodobém záměru FF UK na roky 2016—2020.

V souladu s ní pokrývá navrhovaná struktura programů jednak širokou tematickou škálu oborů a výzkumných oblastí pěstovaných na FF UK, zároveň je koncipována tak, aby přispívala k rozvoji výzkumu, který má charakter či potenciál „excelence“ a synergických efektů. Zohledněny byly také inovativní a často „rizikové“ mezioborové spolupráce, jak v rámci FF UK, tak celé univerzity.

Rozvržení programů navazuje tematicky na dosavadních 8 programů PRVOUK, které byly na FF UK řešeny, s tím, že se jejich obsah či zaměření upravuje v souladu s nejnovějšími trendy ve výzkumu a při zohlednění úspěchů a naopak slabších míst dosavadního bádání. S ohledem na to byl k dosavadním programům přidán ještě jeden mezioborový výzkum. Všechny programy jsou zajištěny špičkovými pracovníky v daných oblastech.

  • 1. Jazyk v proměnách času, místa, kultury (doc. Petr Čermák, lingvistika)

    Popis projektu v PDF

    Fakulty a vysokoškolské ústavy UK, na kterých je program uskutečňován:

    Filozofická fakulta UK

    Vědní oblasti:

    lingvistika, filologie

    Rada programu:

    Doc. Petr Čermák, Doc. Tomáš Duběda, Doc. Mirjam Fried, Doc. Markus Giger, Doc. Markéta Malá, Doc. Lucie Pultrová, Doc. Lucie Saicová Římalová, Doc. Radek Skarnitzl, Doc. Petr Zemánek

    Další klíčoví účastníci programu:

    • Prof. Ivana Čeňková
    • Prof. Hana Gladkova
    • Prof. Aleš Klégr
    • Prof. Jana Králová
    • Prof. Petr Mareš
    • Doc. Dagmar Muchnová
    • Doc. Jiří Nekvapil
    • Prof. Karel Šebesta
    • Doc. Mgr. Pavel Štichauer
    • Doc. Marie Vachková

    Stručná anotace programu:

    Program volně navazuje na PRVOUK P10 – Lingvistika (pojítkem je jak obsahová souvislost, tak participace některých řešitelů PRVOUKu), zároveň ale jeho hranice v mnoha ohledech překračuje a rozšiřuje: (i) tematicky je navrhovaný Progres bohatší, zaměřuje se na některé nové, dříve neřešené aspekty; (ii) je zřetelněji strukturován do jasně definovaných výzkumných oblastí, jež pomůže prohloubit mezioborovou spolupráci mezi akademiky z různých pracovišť FF UK; (iii) klade zásadní důraz na témata, která jsou stěžejní v moderní lingvistice (analýza spontánní řeči atd.). Navrhovaný program je také propojen s jednou z profilových oblastí UK, projektem Jazyk a lidská mysl: kde se berou naše dorozumívací schopnosti (hlavní řešitelka doc. M. Friedová). Obsahové pojítko představuje mj. zájem o proměnlivost jazyka a jazykových systémů a kognitivně orientované lingvistické teorie.

    Jazyk je nezbytným prostředkem k získávání nového poznání, k interpretaci poznaného a k přenosu všeho, co každé společenství lidí sdílí a potřebuje sdělovat: společnou kulturu, společenskou praxi, informace, emoce, postoje atd. Je tudíž nejen užitečným nástrojem ve všem lidském konání, ale sám také nezastupitelným předmětem zkoumání, protože hlubší pochopení jeho podstaty nabízí vhled i do řady dalších aspektů lidské jedinečnosti a člověka jako kulturního subjektu. Protože je jazyk svébytnou kombinací kognitivní výbavy každého jedince a společenskou praxí podmíněného chování uživatelů jazyka ve verbální interakci, možnosti interdisciplinárního propojení jsou široké a lingvistika představuje přirozené pojítko mezi obory humanitními, společenskovědními a biologickými. Cílem projektu tak bude zastřešení těch fakultních oborů, které se k této základní charakteristice lingvistického výzkumu váží.

    Program je rozčleněn do čtyř výzkumných oblastí, jejichž dílčí témata se však mohou do různé míry vzájemně kombinovat, ať už na základě jazykové příbuznosti, konkrétní roviny lingvistického popisu, specifického souboru jazykových jevů, na pozadí určitého teoretického modelu atd.: (1) synchronní analýza jazykových jevů v jazyce psaném i zejm. mluveném, (2) diachronní analýza jazykových jevů doložených v autentickém historickém materiálu, (3) zkoumání jazyka a jazyků z komparativní perspektivy a (4) zkoumání otázek spojených s osvojováním, vývojem, předáváním a rozpadem jazyka.

    Zápisy ze schůzí Rady programu:

    6. března 2017 (příloha)

  • 2. Životní dráhy, životní styly a kvalita života z pohledu individuální adaptace a vztahu aktérů a institucí (prof. Marek Blatný, sociální vědy)

    Popis projektu v PDF

    Fakulty a vysokoškolské ústavy UK, na kterých je program uskutečňován:

    Filozofická fakulta UK

    Vědní oblasti:

    psychologie, sociologie, demografie, pedagogika a školství, dokumentace, knihovnictví, práce s informacemi, psychiatrie, sexuologie

    Navrhovaná rada:

    Prof. Marek Blatný, Doc. Jiří Buriánek, Dr. Eva Dragomirecká, Doc. Ilona Gillernová, Prof. Vladimír Kebza, Doc. Josef Valenta, Dr. Jiří Vinopal

    Další klíčoví účastníci programu:

    • Doc. Radvan Bahbouh
    • Dr. Hedvika Boukalová
    • Dr. Barbora Drobíková
    • Doc. Dana Hamplová
    • Prof. Michal Hrdlička
    • Dr. Renata Kocianová
    • Dr. Lenka Morávková Krejčová
    • Doc. Jiří Šubrt
    • Prof. Helena Válková
    • Prof. Petr Weiss

    Stručná anotace programu:

    Cílem programu je studovat psychosociální aspekty adaptace člověka v jeho individuálním vývoji i v jeho vztahu k sociokulturnímu prostředí, jehož je součástí. Klíčové je interdisciplinární pojetí programu, které zahrnuje teoretické i empirické poznatky psychologické, andragogické, sociologické, pedagogické, sociokulturní a biomedicínské včetně řady relevantních subdisciplín. Studovány budou vývojové etapy člověka, skupin i společnosti, hlavní životní situace a jejich kontext v oblasti rodiny, školy, světa práce a seberealizace a rizikové a protektivní faktory tohoto vývoje.

    Zkoumání adaptačních mechanismů subjektů (jednotlivců, skupin, organizací a institucí) se zaměří na studium adaptace životního stylu na měnící se podmínky v současných společnostech, stejně jako na proměny běžného světa aktérů. Obecně pak výzkum adaptace ve vztahu k sociokulturnímu prostředí i lidské mysli umožní porozumět faktorům podílejícím se na realizaci osobního potenciálu a uplatnění silných stránek osobnosti a vytvořit modely optimálního uspořádání těchto faktorů na různých úrovních obecnosti. Takto komplexně a multioborově pojaté studium aktivní adaptace jednotlivců i sociálních skupin v rámci celoživotního vývoje člověka, využívající kombinace kvantitativních i kvalitativních, nomotetických i idiografických postupů, zajistí programu pozici výjimečnosti mezi dalšími pracovišti v ČR, které zkoumají většinou jednotlivé dílčí otázky a problémy tohoto komplexního přístupu.

    Program je zakotven ve Strategickém plánu 2015 FF UK a koresponduje zejména s tematickou osou 2, Společnost v pohybu, a odpovídá i prioritním osám v rámci OP VVV, zejména osám PO1 a PO2, Posilování kapacit pro kvalitní výzkum a Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj.

  • 3. Historie – klíč k pochopení globalizovaného světa (prof. Martin Kovář, historie)

    Popis projektu v PDF

    Fakulty a vysokoškolské ústavy UK, na kterých je program uskutečňován:

    Filozofická fakulta UK

    Vědní oblast:

    dějiny, archeologie, antropologie, etnologie, umění, architektura, kulturní dědictví

    Rada programu:

    Prof. Martin Kovář, Prof. Marie Bláhová, Prof. Jan Klápště, Doc. Marie Koldinská, Doc. Markéta Křížová, Doc. Peter Pavúk, Doc. Michael Pullmann, Prof. Josef Opatrný, Prof. Ivan Šedivý

    Další klíčoví účastníci programu:

    • Prof. PhDr. Václav Horčička
    • Prof. PhDr. Jiří Kuthan
    • Prof. Martin Nejedlý
    • Prof. PhDr. Hana Pátková
    • Prof. Ing. PhDr. Jan Royt
    • Prof. Josef Žemlička
    • Prof. PhDr. Jan Županič
    • Doc. PhDr. Václav Drška
    • Doc. PhDr. Miroslav Popelka
    • Doc. PhDr. Petr Voit
    • Dr. Michal Kopeček
    • Dr. Jaromír Soukup

    Stručná anotace programu:

    Navrhovaný program navazuje na předchozí program PRVOUK č. 12: „Historie v interdisciplinární perspektivě“. Zachovává jeho interdisciplinární charakter, ještě více však směřuje k mezinárodnímu rozměru výzkumu. Program je v úzkém vztahu k profilovému oboru („vlajkové lodi“) UK „Historie – transkontinentální studia: Evropa a/versus svět“.

    Program vychází z premisy, že jako většina jevů současnosti mají i globální souvislosti a proměny současného světa své kořeny v minulosti. Masívní přesuny lidí i národů napříč i mezi kontinenty, přenosy informací nebo mezinárodní obchod na obrovské vzdálenosti, proměny podob státu pod tlakem politiky na globální úrovni se v různých podobách odehrávaly již dávno před námi. Buď nás dodnes přímo ovlivňují anebo po sobě alespoň zanechaly nesmazatelné stopy.

    Cílem projektu je analyzovat historické proměny v podobách státu, společnosti, hospodářství i kultury a hlubší souvislosti, potřebné k porozumění dnešnímu globalizovanému světu. Bádání bude zkoumat různé procesy, které předznamenávají dnešní globální konstelace, i vztahy mezi jednotlivými dimenzemi lidského jednání – ve světě politiky, společenských vztahů, hospodářských procesů nebo kultury. Nejde přitom jen o mezinárodně pojaté bádání pro účely akademických diskusí; profitovat by z něj měla i širší veřejnost, příslušné instituce státu nebo různé segmenty občanské společnosti.

    Výzkum propojí bádání o historii politiky, hospodářství a společnosti, aby nabídl odpovědi na aktuální otázky dnešního světa. Zaměří se na proměnu role národních států a procesy europeizace, na vztah centra a periferie v evropském i globálním rámci, otázky stabilizace a destabilizace politického, hospodářského a společenského řádu a historické diskontinuity, otázky občanské společnosti a transfer identit a myšlenek, proměny urbánní a agrární krajiny od středověku dodnes i reflexi minulosti v současném světě, aby upozornil na historické zdroje, z nichž vyrůstá náš svět.

    Projekt předpokládá řešit následující nosná tematická pole:

    1. Evropa od národních států ke globálnímu světu: Jádrem výzkumu bude analýza vzestupu, limitů a ústupu Evropy jako jednoho z nejvýznamnějších civilizačních center světa. Bude zkoumán vliv Evropy na ostatní mimoevropská centra v průběhu dějin, vytváření specifických vzájemných vazeb i postupný přechod světa od evropocentrického mocenského a kulturního modelu k současnému multipolárnímu globálnímu světu.
    2. Centrum a periferie: Z hlediska časového a prostorového vymezení se téma vztahuje k dějinám evropského prostoru s dílčími přesahy mimo tento prostor a s důrazem na vazby mezi centry a periferiemi včetně jejich dynamické proměnlivosti v čase, kdy se pojem tradičních civilizačních center transformuje a modifikuje v provázanosti s politickým, ekonomickým i kulturním děním.
    3. Komunikace, identita, paměť: Analýza interkulturní komunikace, transferu surovin, technologií, ale také myšlenek či uměleckých vlivů i konkrétních uměleckých děl se jeví jako nosná cesta pro výzkum jak v oblasti klasické archeologie, tak dějin umění, pomocných věd historických a historie či v užším smyslu českých dějin.
    4. Sociální, hospodářské a politické procesy v předmoderních společnostech: Téma se zaměří především na tři výzkumné problémy: počátky zemědělského pravěku v Čechách; raný přemyslovský stát a jeho středoevropské souvislosti; dějiny středoevropských sídelních forem v krajinném kontextu.
    5. Společenská změna a stabilita v procesu modernizace: Výzkum v této oblasti se zaměří na konflikty a krize i na různá období a způsoby stabilizace – hospodářství, společnosti i politického panství. Kromě strukturálních krizí se soustředí i na proměny identifikace lidí (eroze víry v legitimitu klíčových ideálů, osvojování nových vzorců uznání atd.); v pozadí stojí otázka stabilizace a destabilizace politických režimů, společenských vztahů a hospodářských systémů.
    6. Sociální, hospodářská a kulturní diverzita a její odraz v historických pramenech: V rámci tohoto podprogramu budou důsledným analytickým a textologickým studiem sledovány stopy historických skutečností v historických pramenech (problematika společenské paměti v historickém vývoji a její prameny, vývoj vertikální a horizontální mobility společnosti v českých zemích, modernizace struktur správy v 19. a 20. století).
    7. Historie ve veřejném prostoru: Výzkum bude zkoumat vzájemnou interakci dějin a veřejného prostoru, a to zejména v jeho vybraných segmentech (historická paměť, politika, popularizace).